PÁLENÍ ČARODĚJNIC

Dnes se pálili čarodejnice

a my raději odjeli z vesnice...

Vyrazili na jezero

i tam se pálení nabízelo...

My s Eli jsme taky čarodějky,

svítíme jak petrolejky...

Rozsvěcujem v druhých světlo,

 né vždycky se to povedlo...

Né každý chce svítit,

snažíme se každého fotákem zachytit...

My jsme mladé čarodejky nás ušetřili,

jen jsme trochu zajiskřili...

Chtěla bych vás moc poprosit o hlas na projekt bosá stezka ...

Děkuji moc...

https://zdravemestoopava.cz/napady/bosa-stezka-s-nazvem-reka/

SOCHAŘ

Ateliér Skalíka Tomáše,

vyjímečného sochaře...

Já jsem jeho teta a on je starší,

nechápu jak to tenkrát udělali naši...

Má knihovnu obrovskou

a voní to u něj novou láskou...

OTAKÁREK FENYKLOVÝ

Ty můj otakárku fenyklový,

vem mě na pusté ostrovy...

Jsi pro mě chráněným druhem,

spojíme se zásnubním kruhem...

Sametový balíček,

ukrývá dárek na prsteníček...

Chceš si mě okroužkovat,

už navždycky milovat...

Prstýnkem si označíš mou dlaň,

vzdát se tě už nehodlám...

Je na něm bílý kamínek,

máme lásku bez podmínek...

Nosím jej pyšně,aby byl vidět,

nebudeš se za mě nikdy stydět...

Moje prsty jsou propletené v tvých,

propsané v našich tajemstvích...

Autor fotografie motýla : Jaromír Klein

Sýkora koňadra

Ty jsi moje koňadra,

miluji tvoje ňadra...

Jak nosíš černou náprsenku,

udělám hnízdo na pozemku...

 Modrošedá křídla,

lítáš jako anděl,bez jídla...

Nakrmím tě,seženu nějaké jídlo,

nevystrkuj z hnízda ani křídlo...

Naše láska je plodná

a ty jsi těhotná...

Ty jo já jsem samec,

máme 8 vajec...

Nevím zda to uživím,

asi nějaké krmítko navštívím...

Tvé volání je rytmické,

slyším tě všude je to telepatické...

Poezie jsou naše mláďata 

a já jsem konečně správnej táta...

FOTO : Roman Rumpoldin

PRSÍČKO

Ty jsi mé srdíčko

píšu ti psaníčko

venku svítí sluníčko

dáme si kafíčko

a do něj mlíčko

večer vínečko

ty pivečko

stačí jen slovíčko

a sundáš mi tričko

uvidíš tělíčko

políbíš prsíčko

Článek z úterního regionu...

Vyhraje bosá stezka nebo griloviště?
Do projektu Zdravé město Opava se přihlásilo 29 projektů a z toho 9 bylo vybraných...
Bosá stezka je má myšlenka a byla vybraná...
Celý květen budu potřebovat vaše elektronické hlasy,aby se mi ten sen i realizoval...
Ta stezka není pro mě,ale pro veřejnost hlavně proto aby lidé měli zdravé nohy...
Je důležitá hlavně pro děti...
Budu vděčná za každý váš hlas a podporu...
Všichni máte u mě mátový čaj ze zahrádky...

Jo,jo ten amor ví co dělá a kam má mířit...

VINNÁ STEZKA

Začínám U Bílého koníčka,

mám hlad dám si smažené vajíčka

a trochu bílého vínečka...

Čeká na mě Zdenička,

žárlí na mého švagříčka...

On háže po ženských očička,

otočí se za ním každá suknička...

Byli jsme kluci a holky

z naší školky...

Švagr si dal utopence

a já z vína v nohách mám mravence...

U stolu všichni potřebují brýle,

bo bez nich se už nenajíme...

Sedíme s doktorem

s motorkou jel jak s traktorem...

Chci ochutnat každou vinnou rénu,

pořád lítám do maléru...

Blíží se máj,

to bude ráj...
Nalili mi Muškát,
a já toužím mu do ucha šuškat...

Toužím objet Itálii

a probásnit Francii

a pak se probudit vedle tebe v posteli,

promilovat celou neděli...

Šla jsem na něj přes žaludek,

on dostal chut nakouknout do kalhotek...

Prosím vyšlapej mi do vydavatelství cestu,

on mě nevnímá,vidí se už v průjezdu...

Víno mi vždy zamotá hlavu

a chci odjet na Pálavu

Proběhnout se po vinici,

nebudu nikomu chybět ve vesnici...

Po cestě si dám kebab

každej chlap není srab...

Noční město je cítit pervitinem,

to stát je za to vinen...

Za prodej drog není žádný trest

a policie to nechává kvést...

Měla jsem zálusk na prevenci kriminality,

nemám na to dostatek autority...

Chtěla jsem se tomuto tématu věnovat,

ale nedostala jsem šanci,budu básně trénovat...
U Gabky to vypadá že byla premiéra v divadle
cítím se u ní jak v odpočívadle...
Měla narozeniny
a voní to tu růžemi...
Moje básně jsou moje kariéra

a muži?to je bariéra...

Čekám na autobus,

to dřív vyroste bambus...

Jeho smích je nakažlivý,

už nemám pohled vražedný...

Musím se taky smát,

nesmím se vážně brát...

Beru to co mi život nabízí,

snad mě to nesrazí...

Na kolenou už jsme byla,

sama sebe si nevážila...

Z vína mám lehkou špičku,

usedám na lavičku...

Hlava zamotaná láskou,

snad se nestanu troskou...

Možná trosečníkem,

s vodníkem propluji hladinou valčíkem...

Vidět v jeho očích touhu

a držet se ho za nohu...

To byla vinná stezka,

mířím domů ještě dneska...

Jeho hlas nosím pořád u sebe...začne mi zpívat pokaždé když mi někdo zavolá...
On pije se mnou všechny moje hořké kafíčka....

Utíkám do města na vinnou stezku a v létě odjedu poprvé na Pálavu...

Ještě jsem němala takého oráča...

co bych mu dala kusok koláča...

Prababičko dnes bys měla 127 let posílám písničku do nebe...

Ludmila Hořká narozená 26.4.1892

Děkuji za odkaz který jsi mi zanechala svých 7 knih...

Dnes budu psát do vydavatelství,aby nás dvě opět vydaly...

Nebudeme provdané,ale vydané...

Potřebuji posvítit na cestu a tvůj polibek....

Elinko děkuji za krásnou jarní výstavu v práci...

Sašenka (9 let) ke mě přišla před rokem z chirurgie a od té doby je moje...

Zarůstající nehet

Podložení tamponádou a tejp...

15 vináren asi nezvládnu...

Prosím své přátelé aby měli se mnou soucit a v tom nejlepším mě posadili na taxík...

Děkuji..

KLADU TĚ NA VODU

Kladu tě na vodu,

mám k tomu spoustu důvodů...

Líp se mi plave po tvém boku,

necítím pod nohama žádnou hloubku...

Můj život byl mořský vír

a ty jsi můj svět oživil...

Jsi jako bílý leknín,

po kterém neustále teskním...

Díky tobě se má hladina zrcadlí,

jsi jako moje zábradlí...

Nedovolíš mi utéct špatným směrem,

můžu se proletět tunelem,

ale ty mi dáš opět nový terén...

Jsi dost úzkoprsý

a neustále sleduješ mé poprsí...

Pořád se strachuješ že se začnu topit

a řešíš to tak,že se jdeš opít...

Když mi nedáš svobodu,

budu chobotnice a stáhnu tě pod vodu...

Věř mi nebo ti uplavu

najdeš mě vždycky u splavu...

RÍŠA

Ríšánek 

je míšánek,

Když ho vidím 

moc se stydím...

Pěkný úsměv má,

když z družiny utíká...

Pusu bych mu dala

a z fleku si ho vzala...

Říká že mám krásné vlasy,

je zamilovaný do mé krásy...

Nosí brýle,ty mu sluší,

nespadnou mu jen tak z uší...

Já jsem tvoje Sašenka,

usměvavá panenka...

MOTÝL 

Moje milá je jak motýl,

 motýlek ten barevný,

 tajně spřádá svoje sny, 

svoje sny a svoje touhy,

 lítá všude po loukách, 

schovává se v kloboukách, 

v kvítkách sladký nektar pije,

 radostně si z něho žije.

 Motýle, můj motýlku, 

sedni ke mně na chvilku, 

ukaž křídla barevná, 

podívám se, zda jsou Tvá,

 však jsou krásná velice, 

točí se z nich palice, 

kýchám, musím velice. 

Nechtěl jsem Tě vyplašit,

 můj motýlku, musím jít, 

musím zase do práce, 

nebude to legrace,

 dej na sebe pozor velký,

 motýlku, máš ty krásnou postýlku, 

z lučních květin ustlanou 

a sluníčkem protkanou

Přijetí na školu...

Jsem na tebe tak pyšná,jsem jak páv...

Dostat se na školu na kterou sis vysnila je krásné...

Moc ti to přeji a budu tě podporovat ve všem pro co se rozhodneš...

Ty mi budeš krást peníze z peněženky a tvrdit že potřebuješ štětce,barvy a stejně vím že se chodíš cpát do McDonaldu...

Jsem ráda že tě mám jsi moje kopie...daleko lepší kopie protože jsi sama sebou a moje velká učitelka,díky tobě nikdy nezestárnu...

Miluji tě máma...

P.S.Prosím staň se ilustrátorkou mých knih...

KŘEHKOST

Když je něco čisté,

nikdy to není jisté...

Je to velmi křehké,

udržet to není lehké...

Nádoba se velmi rychle rozbije

a tvoje srdce to málem zabije...

Jsou vždy dvě cesty

od bolesti..
Jsme jako kytka bez vody,
slunce bez nebe,
každý bez sebe...

Bud odpustím a nás dva slepím

a nová láska se stane silným podnebím

a nebo zahořknu nad bolestí

a pošlapu si své největší štěstí....

Na každou cestu svítí hvězdy...

jen si musíš držet pěsti...

KARAFIÁT

Karafiát ani netuší,že mě má pořád rád,

stejně bude po mě pátrat...

Jsem si sebe vědomá,

ale dokážu být někdy i pěkně pitomá...

Dokážu si sama sobě odpustit,

netoužím se pomstít...

Odpustit druhému je jeden z ctností,

jsme jen lidské bytosti

Kdo neodpouští živý srdce hněvem,

každý jsme sám sobě šéfem...
Jsme tady jeden pro druhého
a chci tě vidět nahého...

VĚNEČEK

Uplést si tak zpátky svůj věneček

a chytit ho za límeček...

Rozepnout mu knoflík u košile,

to asi není moc zdvořilé...

Upravit mu jemně kravatu,

tvrdit,že má uzel závadu,

ani nevím jak se to váže,

on se dívá přímo do mé tváře...

Polknu na prázdno slinu,

slintám po něm a vypouštím bublinu,

neovládám se,chce to disciplínu...

Naše oči když jsou spojené,

jeden pro druhého žijeme...

Jeho dlaň je sametová,

propojená s mou  životní čárou,osudová...

Věnečkem si zajistit naše spojení,

aby jsme oba byli spokojení...

Bylo super Mirko vždycky s tebou fajn pokecám až se mi tolikrát nechce pryč ale aspoň se na vás vždycky moc těším.. Mám vás rád
Fotecka je moc hezká a dám si ji jako profilovku na instagram
P. S. Je hezké sledovat jak se ti daří ve focení a básních pokračuj v tom co tě baví
V květnu se uvidíme zase děkuji za dobrý oběd

Mám tě moc ráda...

Taky tě mám moc rád a mám jen vás v Opavě pozdravuj supermana

Dostala jsem takové šlehy že si zítra v práci nesednu...
Ale stojí to za to,každý rok vidět celou rodinu u mě...
Miluji hlášky svého švagra jak vypráví o životě s mou sestrou...

Nejtěžších bylo prvních 20 let teď už mě pouští i na pivo...
Nebo že měli spolu 3 krát sex a moje sestra přes stromeček (DANU) vždycky otěhotněla...
Rád prohlašuje že moje sestra byla jeho jediná když jí poznal...ale jen ten den...

No každopádně to byly náročné svátky...
To chce nějakou hořkou bylinku do těla...