pondělí 29. června 2020









Ty hrome jeden...

Noc plná hromů
Slizký slimák se tlačí ke mě domů
Zatím poslouchá jen u dveří 
Snad mu nikdo nevěří 






Sladší...

Škoda že nejsem mladší
Děláte můj hořký život sladší 







Odlétá den

běžím pro foťák a brýle
zachytím na levanduli křídla bílé 
pan Sýkora na večeři přiletí 
mé básně zná zpaměti 










Lituji...

Lituji toho času
Který jsem promarnila 
Tím že jsem ti nevěřila 

neděle 28. června 2020


Mátový sirup...

2 l vody
1kg cukru
fest máty
1 lžička kyseliny citronové












Vzkříšení

utíkám Na Rybníček
buben potažený kůží 
pár ran si zaslouží 
třískám tak divoce 
až padá ovoce
ponořená do mořské koupele
jako vzkříšený 
je duch v mém těle






Zlatý kříž...jsme si blíž

když mě stahuje zemská tíže
schovám se U Zlatého kříže
v ráji rajském
ochráněná celým vojskem
na zlatavém moku nebe 
věřím na usmíření když mám tebe... 






Bodláčí

V srdci mě tlačí 
Kulička bodláčí
Vztah má temné stíny 
Za muže mluví činy 

pátek 26. června 2020






Křídla mého čmeláčka

Na černobílé šachovnici
Na černém políčku nemá sílu letět 
Vynášim jeho křídla ke slunci
Nestačíme si už sbohem říci 




List sukulentu

Pohledem do zrcadla jí navždy pochovají
Lásce se dveře otvírají 
Mezi ulitou introvertů
Tvořím listy sukulentů 







Růžový obláček

Budí mě hlas straky
Vidím svět černobílý taky taky 
Párám vlnu z růžového obláčku
Přijímám porážku 

čtvrtek 25. června 2020




Medové polibky

Rty které jsou oslazené medem 
nikdo nás nezasáhne jedem 
navždy budeme k sobě slepení
nepocítíme žádné trápení 





Pamatuj.....

Stojím ted na pobřeží Rapa Nui a v hlavě zní prorocká mi tvoje slova pamatuj až budeš jednou hodně dlouho sám
~
Řekla jsi vzpomeň si pak na rty mé ty s chutí voňavého medu a na tu chvíli až tě jednou svedu a věř že to udělám
~
Svět není vyloženě zlý a ani dobrý vždy sami vstříkneme si do žil koktejl z jedu kobry kdo ironii lásky vlastně ocení
~
Nikdo prorok není ve své zemi myslíš že stačí šeptnout prosím vrať jen se mi tak takhle v životě to vůbec nechodí
~
A tak si říkám celkem vzato to co nerozlučné jest a mělo navždy býti velmi těsně spjato potřebnou pevnost postrádá
~



Spálená tráva barvy žluté slámy chce se mi smát no pán bůh s námi nikdo z nás nevyhrál a kdo tu tedy vlastně prohrává

© Ona: @fotimsrdcem, On: navi35

Nekonečný dotek

Mé čokoládové vlasy 
Se naplní nádechem jahod 
Pro tvůj nekonečný dotek 

Někdy bych chtěl....

kapka karmínu vpletená do hnědých kadeří
a že jsem letmo dotknout se častokrát chtěl
kolikrát potichu přišel jsem a postál u dveří
netuším zda chtěla bys a já zda bych to směl
~
ve snech mých vedeš nás cestičkou doteků
převozník jenž veze mě tam na druhý břeh
z touhy po poznání je smutno až do breku
......tvá vonící kůže hebká je jak lesní mech


© Ona: @fotimsrdcem, On: navi35








Puzzle které nezapadá

Chtěla bych zapadnout
i kdybych se rozkrájela 
na hlavu se postavila 
není to život o kterém jsem snila 


06/2020








Levandulka

Začínám kvést
Chci tě svou vůní svést
Ještě jsem se tě ani nedotkla 
A ty celý zčervenáš
Kyselý polibek mi dáš
Po Tvém boku žije sladká malina
Já patřím do letního kina




Jaspisový kámen

na jiných vidí třísku
ale trám ve vlastním oku nepozoruje 
oko se do slz obuje
srdce netušilo jak moc tě miluje
láska jako trám 
trám se snažím z oka dostat ven 
jaspisový kámen 
v ústech pomstychtivost 
prosím tě na rukou 
milost 




Šílená / Ty žárlíš

Pravda hrozně bolí 
Když mě už nemáš rád
Budu šíleně lhát

♥♥♥♥♥♥

Čistého nalijme si vína
Ty žárlíš děvenko
Když k básni ponoukne mne jiná

Toť věru divné vyznání
Verš zaslouží si každá žena
Ale jen Tobě chystám snídani

© Ona: @fotimsrdcem, On: Svoboda, M.,












Hrubá zeď slova
David Bátor

Krásná i s ilustrací. Když jsem jí četla u básně Adam se mi rozpadla v ruce. Tak jsem si jí upravila podle sebe a přepsala na novou báseň. Knihu zalepila a putuje mezi lid.

středa 24. června 2020








Nedopsaná knížka

na křídlech čížka 
má nedopsaná knížka 
léta vzduchem jako pápěří
s důvěrou se svěří 



To se tak zaposloucháte do kytary
Zadíváte se 
A už mé oči koukají ze stránky Českého rozhlasu







Letní slunovrat

jsem teď cítit sbírkou básní
inkoust to rozjasní
snažila jsem se zachytit každý kvítek 
i přesto mi jeden utek 
komonice 
možná ta patří do mé ložnice 
přemýšlím nad svou vůní 
letní slunovrat se topí v tůni
chtěla bych vonět jako leknín bílý 
jen pro tebe můj milý 







Černý střevlíček

noční deštíček
u dveří čeká střevlíček
aby mi podal kapesníček 





Tati zase jsi se chtěl prát
Kaj též Mija však já tě mám rád
Střelí mi polibek na líčko
A já mu stejně všechno odpustím...








Mírová

Utéct co nejdál 
Od černého rána 
Odletět jako vrána
Do černého města 
Vítkovice město oceli 
Mou duši zocelí
Fárá ze mě černé uhlí 
V srdci ulice 
Zanechávám za sebou vnitřní chvění 
Na Mírové dojdu v tichu k usmíření




Vysmátá heligonka

Tokáň na víně
Knedlíček mi plave v klíně 
Mám pech 
Heligonce se chvěje měch


Jako mlhu ji rozfoukal větřík
Libor Hřivnáč

Moc se mi líbí ilustrace a při čtení jsem měla pocit že to bylo napsáno pro mě...