9 . B   po 25 letech

V noci došlo i na polibky z lásky...





Pil se jen zelený čaj...



Sraz ze školy

Půlnoc tě vrátí zpátky,

zadními vrátky,

dá ti nahlédnout do minulosti,

jaké byly naše první slasti...

Vzpomínka na první polibek,

kdy jsi za mnou po zvonění utek...

Jsi první holka s kterou jsem se líbal,

strašné jsi u toho tenkrát slintal...

Ten strach ať nás nikdo u toho nechytne,

přísný školník se chodbou mihne...

A ty si to pamatuješ 25 let?

To byl tenkrát úlet

Mám ten polibek na talíři,

kdo tomu dneska uvěří?

Dáme si společnou večeři?

Ty funíš a vzdáváš to...že to nemůžeš

a to jsem si myslela že mi to opět ukážeš...

Česnek dáváš na bok,

ukážeš mi to dneska nebo až rok?

Kopneš do sebe čaj zelený,

ukážu ti na servírce výstřih šílený,

na ní nemáš ani pomyšlení,

říkáš,že to musí být v obličeji,

tvé kroky se mnou kráčejí...

Odvezeš mě domů?

Dáš mi nějaké slovo k tomu?

První slovo platí,

druhé leze z gatí

a to třetí neplatí,

protože jsi bez gatí...

Ten konec básně není můj,to mi doplnil můj syn Adam u snídaně (budoucí nejslavnější básník 21 století)

Děkuji všem bylo mi s váma prostě úžasně...

Tolik jsem se od srdce nasmála