Příliš osobní známost
známe se osobně
jsme z rodiny
tři ženy
čekáme v kině na vzrušení
čtvrtek 30. ledna 2020
Tykání / Starodávný kompliment
Kdy žena nabízí tykání?
Když má pocit
Že se sama neubrání
Obejmi mě ♥♥♥♥♥♥
Má drahá přítelkyně
před Vámi stojím v němém úžasu
Váš verš pojednou volně plyne
nehledí duše na spásu
chtěla jste zapomenout na své hoře
a psáti jenom o pokoře
pokorně tedy klečím před Vámi
má vzácná přítelkyně
svůj širák odhazuji do dáli
a šeptám v tichém úžasu
Ach Manon umřít pro krásu
© Ona: @fotimsrdcem, On: Svoboda, M.,
středa 29. ledna 2020
Veršík spánku
Divoké sny celý den
Kafe
Očistit lidský krok
Itálie
Dvě rudé růže
Pro mrtvého muže
Štítina
Tatínek míří na pohřeb
Vyhodím ho U Špeka
Nebo je to Slanina?
Nemlyn mě semele
Cappuccinem
Oči na čelence za vysvědčení
To už nestihnu
Válka v Jemenu
Pohádka o červené raketce
Jeden verš
Čím méně víte, tím lépe spíte
Sešvihaná kopřivami
čaj o páté
je mi horko v tom kabátě
stydím se
píseň na Hříšný tanec
od teď jen dechovku
větře půjč mi větrovku
nenech mě chodit kanálama
ostudu ať odnese černá vrána
Čaj o páté a mě je zima
jsem oblečený avšak v duši nahý
ta píseň bolest připravila
někomu kdo je mi drahý
obléknu tě odím šatem
stud ponechej někde vzadu
svět je sluncem prosvícený
když pozvedneš hrdě bradu 
Napojení autor básně : navi35
Na plese se láska nese...
Popelka byla poprvé na plese
z tomboly Bohemku nese
já jí v duchu závidím
taky se na bále vidím
šaty mi ušil stříbrný leden
jsem Tvé pozornosti středem
jsi leopard, který si mě hlídá
do sněhových vloček jsem pokrytá
čekám, že se po Tvém boku roztaji
takové sny se mi zdají
že mě na parketu vedeš
pošeptáš pár slov do ucha
do rozpaků mě přivedeš
místo špalku, mám střevíčky na podpatku
zavírám oči při polibku
Tvá hřejivá dlaň v mé
že při tanci šťastní jsme
tolik jsi se mě bál
bál z nás udělal živý pár
Až jednou přijdete na kávu / Hříšný tanec
Až jednou
Přijdete na kávu
S vůní kardamomu a skořice
V maličkém šálku
Z tenkého porcelánu
Tak jako kdysi Turek v Nerudovce
Vám přinesu
To sladké potěšení
Z té kávy
Nějak horko je mi
Mohu si odložit
A bez dalšího dovolení
Odhodíte
Svůj černý smutek do červánků
Aby měl večer
Kam kreslit první hvězdy
Den rozpustí se do noci
A trní pod kůží
Ruměncem
Vykvete do růží
Chvíle do štěstí
Chvíle do štěstí
♥♥♥♥♥♥
Nemohu usnout
Melu se v posteli
Až košilka zachytí se o lopatky
Peřina uletěla
A cítím v zádech anděla
Jeho ruce
Mi způsobí
Husí kůži
Pánev
Tančí hříšný tanec
Tančí hříšný tanec
© Ona: @fotimsrdcem, On: Svoboda, M.,
úterý 28. ledna 2020
Roh hojnosti...
Rozdávejte své tvoření
Obejmout potěšení
Hojnost láskyplné ženy
Hovořme o našem snění
Opisovat psaní
Já ti ležím na rameni
Noc je vzrušení i utrpení
Očistím z hlavy tvé prameny
Snad je to znamení
To jak jsme spojení
Internet nám dá kladné hodnocení
#akrostich
Roh hojnosti....
Radost skrytá v odlescích pableskujících v
Okovaném rohu plném zlatavé hojnosti
Hrnoucí se do našich hrdel vyřvávajících
Hymnus vikingů svobodných hrdých synů
Odina toho jediného na vrcholu božstev
Jenž svou okovanou pěstí cizákům
Nedovolí uzmouti Groenland zemi
Otevřenou všem čestným lidem jak
Stanovil náčelník zde jsme si všichni rovni
Tak jako nikde jinde ve známém světě ba
I na moři naší jediné matce jenž zrodila nás
Autor básník navi35
pondělí 27. ledna 2020
Kaktusové srdce
K ženě i ke květině
když chcete zachytit její krásnu
tak musíte ohnout záda
a pokleknout jako
byste se chtěl podívat jí do očí
♥♥♥
Nebo k ní vzhlížej
Kaktusovým srdcem
Až za krkem to zabolí
Kaktusovým srdcem
Až za krkem to zabolí
A závrať přemůže tě
Na jedné lodi až spolu najdete se
Ať už je vítr příznivý
Či orkán změny trhá plachtoví
Mějte se rádi, to jediné je
Na čem záleží
© Ona: @fotimsrdcem, On: Svoboda, M.,
Strom poznání
jsem stromem poznání
stojím na vysoké stráni
do mého kmene bubnuje datel
spisovatel
musela jsem se zbavit všech kamenů
ať zapomenu
na to, kdo mi je vsázel do kořenů
jenže když odhalím své kořeny
a prozradím z jaké jsem ženy
ztrácím půdu pod nohama
modřín se ke mě proplétá
drží mě při sobě už léta
mé jehličí
ho léčí
on se na zimu vysvlékne
poprosí pěkně
že by ho zahřál můj věneček
z šišek
jenže já si ho šetřím do knížek
že ze mě jednou bude krásná kniha
která milostnou poezii skrývá
Labuť ve stínu
cítím, že chceš letět
že mě chceš opustit
tak leť, kam Tě srdce táhne
já zatím počkám tady v bahně
třeba zjistíš že Ti chybím
naposledy Tě políbím
dotknu se Tvého strniště
stříbrné jezero až příště
jako číst Bezruče
Navždy budu tvou zlatou labutí
z nocí se den probudí
Tvůj něžný dotyk
jako kdybych byla z papíru
na krajce mašlička
růžová svíčka
odhalí
stín
kde se křídla
mého těla dotýkala
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)