Biatlon

Grundy vánoce

zámek Neplachovice

Biatlon živě

ve stanu svítíme zářivě

Měsíčku na nebi žárlivém

dvě Panny

v obýváku zpívají

ovladač ovládá

tím že žárlím mu říkám že ho mám ráda

na zpěvačku se dívat nebudeš

tak si za ní běž

jdou jí vidět prsa

na hrudi čtyřky a přesto je úzkoprsá

Muž nesmělý přinesl jmelí

vtrhne mi do dveří

do rukou mi jmelí svěří

podlomí se mi kolena

jsem celá červená

copak neví co to jmelí znamená?

jmelí má být darované

ach ti muži tolik lásky od nich dostáváme

Dcera Valerie ♥

dceru pod srdcem

přijde na svět s prosincem

o malé Valerii

píšu poezii

Dítě štěstěny

Na nebi svítí Střelec

střílím na hvězdný koberec

své touhy a sny

vydat sbírku básní

podívat se do lázní

od Ježíška dostat Šebka

když jsem s ním, nehrozí mi depka

když je život hořký

naučit se plést ponožky

naučit se péct cukroví Nevěsty

příprava na svatební cesty

když tě amor střelí šípem štěstí

Tvé ruce

Až mi přestaneš psát

že mě máš rád

až mě přestaneš hladit

až ti má poezie začne vadit

v tichu ti nehty ostříhám

tvou tvář oholím

tvůj úsměv si vyfotím

pak tě políbím
zase přijdu...ti slíbím

Sweetie

sladké pomelo

grepem vonělo

na nevěru s limetkou zapomnělo

když se vybarví

i nevěru utají

Život vrby

malá vrbička

na rybníčku lodička

vrba co dává na pomlázku proutí

kmen se nehroutí

stará vrba

o kterou už nikdo nedbá

na prstech jdou vidět její žíly

co všechno ty ruce přežily

vyrůstá na ní jmelí

andělské varhany zazněly

Ladím housle

Zívá

Po nocích ožívá

Pod bradou housle

Okamžitě usne

Nemůžu ti přijít na jméno

chci zachytit největšího ptáka

jde z vody, naháč se tam cáká

zakopnu o černou kočku bez jména

beru nohy na ramena

Rok 2012 a náš týdenní Adámek...

Nákrčník

slunečním svítáním

krk si chráním

hřeje i brada

když se řada po řadě skládá

Vlnka modrého nebe

na řece jsem zachytila vlnku

nabrala na jehlice pár oček

tři medvědi spící

modré nebe na čepici

(čepička pro Adámka vlna 55 kč a 12 kč knoflíčky cena čepičky 67 kč můj sen z puberty že se jednou stanu modní návrhářka)

Znamení z nebes

Jedno klubíčko melírované

Před obchodem stojí srdce utrápené

Nevím mami jak jsi to dokázala

Že jsi nám zase zázrak ukázala

Jdeme v tichosti

Kolik máme možnosti

Jen jednu

Prosím vzdej se té bílé čáry

Život je drahý

Potřebuji to rozdýchat

Pověsím se mu na krk

Obejmu jej tak silně, aby byl bez dechu

Mami bolí mě z toho hřbet

Ještě jeden dech

Dýchám pro tebe

Ohni ty záda a s pokorou žij pro sebe

Mám v rukou paprsek

nechávám za sebou fotografický odkaz

zrcadlový odraz

paprsek světelný

okem neviditelný

mráz

rozhoupe železný provaz

na dotyku chladí

svařím spoje, větší silou se budeme mít rádi

4 ráno

se probouzím sama

poezií propsaná

nemůžeš se vrátit tam, kde jsi nikdy nebyl

zámek naší ložnice se s klikou slepil

Největší radost mám, když k nám zavítá někdo i ze zdravotnictví.

Darovat přišla i paní Monika z Opavy.Odchází 50 balíček na paruku pro onkologické pacienty.

Děkujeme ♥

Dárek čepička pro mou sestru Zdeničku k narozeninám...

PF 2020

loďka naděje

k pokoře se vracet

cesta tě zahřeje...

Sauna do hlasivek

malý plavec

píše mi odstavec

prsa ho nezajímají

máchá rukama kraul

sauna jako v pekle

přes páru nevidím čertice

prosím o vodu, aspoň sklenice

pálí každý nádech

dýchám do dlaní

cítím jak vypouštím sůl

divoká řeka mi vítr do obličeje dělá rány

mířím do vířivky

bublinky nejsou žádné citlivky

v plavkách mé křivky

raději použiji poezii na hlasivky

Pomeranč v hořké čokoládě

jsem tvým sluncem

pleteš si mě s pomerančem

mou hořkou kůrku nařízneš

bráním se, žasneš

svou šťávu po tobě stříknu

to abys pochopil že jen tak se nesvléknu

mířím ti do očí

abys snil o mě v noci

dotýkáš se mého bílého prádla

půlměsíček z nebe jsem ti spadla

s chutí se do mě pustíš

se svou vášní se na mě dopouštíš

jsi ode mě celý ulepený

patřím k Hořké navždy budu tvé sladké trápení

Měsíc nás vede

Je to měsíc

datum má dvě pokorné dvojky

míříme na vrchol jako dvě sojky

jsi strážce lesa staráš se o naše bezpečí

já mám studánku ve své v péči

nejsme spolu náhodou

přírodní zákony nás vedou

Most je přítomnost

myšlenky vyháním jak z bláta hroudu

žába co plave proti proudu

snažím se doplavat na druhý břeh

už teď vím že to nepůjde na jeden dech

jsem žába na prameni sedící

spojená s ramenem Opavicí

můj stín stojí na nápisu Stop

nebeský strop

mi píše bílý kříž dvěma letadly

stojím na mostě u zábradlí

řeka šumí

pouští svoje vlny

sýkorka na vrbové větvičce

píšu na opuštěné lavičce

řeka mi utíká mezi prsty

jen já mám svůj život v hrsti

krtčí rodina

mi zryje půdu pod nohama

plaším hejno kačenek

zbavují mě černých myšlenek

stavím si hranice

řeka je pro mě čistá sklenice

na mostě čeká kůň černý

je mi věrný

cítím jeho zrychlený dech

v našich úkrytech

necítím most

jen v polibcích přítomnost