Žezlo

Život jako Král

Ementál

Zlo drží v ruce žezlo

Láska plodí dobro

Oba nás to nakoplo

Vitrína

Muž sedí ve vitríně,

často na sebe myslíme...

Sedí tam už přesčas

z autobusu na něj koukáš

a najednou mu rupne v bedně,

jednou odpoledne

a mává v okně

celej autobus se lekne...

Mává všem cestujícím autobusu,

no tak ten má pěkně naváto v kokosu,

nevím co blbne,

taky mávám ať si toho všimne,

ať má trochu radost,

cítím k němu lítost

jak tam sedí ve vitríně

a čas plyne...

Je za sklem jako ryba v akvárku,

posílám vzdušný polibek na dálku...

Kaše

Kaše malinová

Ale byla jsme hladová

Šeptám ochutnej mě

Emailem posílám fotku kaše...

Kramář

Miluji Kramáře,
mým rodištěm jsou Kravaře

Hořký kořínek mi vytvořil čtenáře...

Díky ní jsem básnický workoholik,

Kramář se usměje a na tváři má dolík...

Dneska letím za ním

s odhodláním,

že se mu trochu přiblížím,

jen se rozhlížím...

Snad se přiblížím k jeho prstům

a on k mým ústům...
ach ty jeho sonety,
co se mnou dělá nemá ani ponětí...
Je to Shakespear jako Julii mě stvořil
a ze mě básníka vytvořil...

Budu chtít jeho autogram,

to je můj dnešní program...


http://www.vaclavkramar.cz/

Eliška

Elišky dvě ženy mého života

Láska jejich mě ovlivnila

Ičo jsem si pořídila

Šrámy v podnikání zažila

Kravaře jsou mým rodištěm

Ale já nejsem bezchybným rodičem...

Babička Eliška

Silné...

Kaktus...

Jak mě bolí,že si na mě otvírá pusu,

jako když spadnu do kaktusu

Moje vlastní krev

a je to jen hněv...

Já její nenávist vymaluji

protože jí miluji...

Šípková Růženka

Šípková Růženka,

na ní je moje myšlenka...

Jak se píchla o vřeteno,

a já ti nesmím sáhnout ani na rameno...

Je za mnou vidět kus práce,

ale je mi do pláče...

Uvažuji že se v šípkové růži uspím,

zakryji se bolavým trním...

Zkusím tě opustit,

svobodu si opět zajistit...

Zahladit za sebou všechny stopy,

na trny si vezmu balík izolepy...

Třeba mi pomůžou dvě šestky,

budu pít kávičky na své bolístky...

Mám nový blok a na něm je klíč,

básněmi se propíšu pryč,

jenže ty seš řidič,

potřebuji sehnat letadlo,

ach co mě to napadlo,

lítala jsem díky tobě,

jenže už tě nechci cítit v sobě...

Je to jen trápení,

tak měj trochu pochopení...

Smažu email,

založím gmail,

vysypu koš,

novou poštu přinese listonoš...

Šípková Růženka spala rok,

a my vedeme 2 roky dialog...

Nebaví mě být řečníkem,

jsem básníkem

a vzdychat nad tvým polibkem...

Já půjdu spát

a oba nás nechám pořádně vyspat...

Vždy tě budu strážit,

kdyby se něco dělo budu tě chránit,

dokážu se za tebe jako žena postavit...

Věřím že najdeš jinou cestu bez růží,

protože po tvém boku to ženě sluší...

Navždy mi zůstaneš v umělém spánku

sen o našem románku na zámku.

V sobě mám Itálii a v hlavě jak se dostat k moři...

Breda... 

Ach ta Breda,

to už se nedá

chcou jí Irové,Ukrajinci a Vietnamci...

Češi nemají šanci...

Vždyť je to naše kulturní památka,

pro některé,peněz hromádka...

Architekt vytvořil své dílo,

které se rozsvítilo...

Leopold Bauer ten se z nebe dívá,

to je pro něj rána,bolestivá...

Speciální kolek se používá na bankovkách

Breda zmizí,nebude v kulturních památkách

Jaké ráno...

Jaké ráno takový den,

tvůj mobil bude u mě nalezen...

Paní ředitelka si jej tu zapomněla,

asi na spěch do školy měla...

Jak jej mám vrátit?

Na koho se obrátit?

Volám na gympl,

že mi tu zvoní ten její klimpr...

Mobil má sladěný s barvou auta

pošlu s mobilem kosmonauta...

Pro mobil se vrátila,

jen aby mě znova objala...

Rok 2014 Aďa

Žába

Žába se u rybníka svlíká

Amor kolem lítá

Boky nahé voda vítá

Aura jejího těla svítá

Foto : Raduňský rybník autor foto Jiří Jančura...

Traktor

Traktor jede polem...

Ráno vstáváme honem

Aktovka je na zádech...

Král jí nese...

Tabule se s křídou nesnese...

Oko kouká po čítance...

Ruka jezdí po stránce...

Motýl

Chci sejít z naší cesty,

fotím krásné nevěsty...

Jsem konečně svobodná a volná,

byly to kroky pozvolna...

Motýl se posadí přímo přede mě

a já jdu za ním k zemi pokorně...

Má v sobě plachost

a já tajemnost,

oba se prohlížíme,

jeden druhému se líbíme,

své nitro cítíme...

Proč není na nějaké květině?

Cesta kamenitá mě nemine,

za lásku k němu dostanu kamením,

trnitá cesta je mým znamením...

Na cestě bude trnité bodláčí,

jeho trny nás omráčí

a bude nám k pláči...

On sedí na kameni,

je to znamení..

Hoď kamenem ty co jsi bez viny,

nemohu za svoje kořeny,

ty vyrůstají z hnoje,

je to jen vina moje...

Můžu dělat že motýla nevidím

a on odletí a já ho z dohledu ztratím...

Můžu ho zašlápnout svou stopou,

ale on mě unese na svých rukou...

Nemůže lítat s otevřeným kufrem,

chytne vítr a bude potřebovat brufen...

Dveřmi kufru třísknu,

blíž se k němu přitisknu...

Nechci mu dělat starosti,

jde mi o jeho vědomosti,

má lepší šestý smysl,

chránit mě je jeho úmysl,

tolik se o mě bojí,

copak motýl mě ochrání?

Možná nemá jen krásná křídla,

svou ruku bych mu nabídla,

pravou potřebuji na psaní,

levou ti dám a budu tvou paní...

Tuto báseň budu číst na svatbě kterou budu fotit 15.6.manželům Slivkovým...
Budu recitovat poprvé a potřebuji si to natrénovat tak se mnou mějte svatou trpělivost.Každý kdo se dostane do mé blízkosti dostane malou kulturní vložku...

Jak daleko...

Jak daleko je ode mě Bůh?

Jen kousíšek no tak mě suď,

je pořád se mnou,

nocí temnou...

Je v mé hlavě,

no právě

a díky tomu mohu vyprávět,

básně převyprávět...

Kdyby nebyl se mnou

sotva si mne lidé všimnou...

Čtyřlístek

Utíkám od tebe cestičkou do přírody,

nechceš mě vidět,vztek se ve mě rodí...

Snažím se to rozchodit,

za hlavu tě hodit

a na jednou na zemi,

jako zelené záření

Čtyřlístek se ně mě směje

a mě to přiměje,

k dalšímu hledání

mám tři z nenadání...

Jen pár stop od tebe tolik štěstí

a je po bolesti,

raduji se že si jej vložím do knížek

a ty chceš ať vstoupím do tvých dvířek...

Tolik štěstí kde se to za mými zády vzalo,

ani se to básněmi nenapsalo...

Po tvém boku svítím,

jen tě vidím,

jsem jak elektrárna,

jak továrna na štěstí zdarma

Čtyřlístky nám přinesou štěstí,

na naše společné cesty,

aby byly bez bolesti,

aby jsme vždy našli cestu k sobě,

když budeme proti druhému v zlobě...

Ty aby ses neurážel za slovíčko

a mě když šílím,abys uvařil kafíčko,

na cestu nám svítí sluníčko...

Oves

Na louce už na mě obilí mává,

můj milý mě zaznamenává...

Všude samá oves

a on mě klidně unes...

Hubuje mě že se zlobím

a já se jako v řece topím...

Topím se v jeho očích

a opět v společných krocích,

nevyspaná po nocích...

Mlýn semlel zrna,

tak jako naše myšlenka je dvojsmyslná...

Oba máme špatnou domněnku,

ale společnou myšlenku...

Být si zase na blízku,

prohledat tvou dlaň,zda nemáš ode mě třísku...

Mlýn dodal chlebovou mouku

a já hladím tvou ruku...

Z mouky upeču chleba,

potřu marmeládou a láska na nás klepá...

Středa...

Středa milování je 

Třeba...

Řekou tečou kusy dřeva..

Email na mě bliká...

Dám si šlofíka...

Ale jedno srdce pro mě vzdychá...
#akrostich

Dia jahodová marmeláda

1 kg jahod

diažel balení 600 g

1/2 citronu

panák Becherovky

Jahody omyji a dám s deci vody do hrnce...

Pomalu vařím a jahody rozmačkám šťuchačem na brambory...

Přidám diažel a pomalu vařím cca 4-6 min...

Pěnu která se tvoří nahoře odeberu lžíci...

Vymačkám půl citronu...

Stáhnu z ohně a přidám panák Becherovky...

Plním do skleniček a otočím víčkem vzhůru nohama,víčko chytne samo bez zavařování...

Káva

Kávička na rybníčku...

Abych si napsala básničku...

Věřím že jednou změním pohled...

Ale to už nebudeš mít o mě přehled...
#akrostich

Déšť...

Déšť vytváří kaluže,

mě nevydrží od tebe růže...

Nevím proč hned zvadnou...

Cítím se bez tebe prázdnou...

Déšť bubnuje na vodu,

probouzí mě k životu

Kapky vytváří bubliny,

jak na tebe,jaké byliny?

Ty chceš vidět mé daňové přiznání,

to je pro mě zklamání...

Přiznala jsem se ti ke svým citům k tobě,

nenávidíš OSVČ,chceš mě mít v chudobě...

Tak tady stojím v kaluži

 s trnitou růží...

a pláču,

že makám na sebe,nejsme banda pracháčů...

Ach ty jsi mě zase za slovo vzala

a tobě jde o to aby se vina prokázala?

tobě jde o moje přiznání?

a náš vztah je soudní líčení?

Strkáš nos tam kam nemáš,

napíšu ti jiný scénář...

Pokud chceš do mého soukromí,

zadělej záclony...

Postarej se ať se přestanu zlobit,

chce to víkendový pobyt...

Stačí někde k rybníčku,

kde mají lavičku,

pozvi mě na kávičku...

Nebo víš co...nevaž se na mě,

vydávám ti své přiznání,cítím se zklamaně...

McDonald's

Zase mě tady vytáhla...

Na hambáč s krevetou stáhla...

Vyzkoušej něco nového...

Díky nemusím nic páliveho...

My tu její pubertu projíme...

Sportem vypotime...

Želva

Želví kroky,čekám 2 roky...

Energie mi dochází...

Luna zase vychází...

Voda mě očistí...

Akord začíná písní...
#akrostich

Marmeláda...

Marmeláda plná jahod..

Ale tobě moje zavařování není vhod...

Raduješ se z mých nadějí...

Miluješ když ti recituji...

Emaily nás sbližují...

Láska dvou básníků...

Aktovka mě bude nosit ve slovníku...

Domov budeme mít jednou společný...

Albatros nás vydá,budeme za to vděčni...