Blechy v kožichu

Jeho  kožíšek 

Je plný blešek 

Chytit se nedají 

Do skvrn se schovají 

Září se červeně tváří

Můžeš mi konkrétně říct po čem toužíš?

Po vaší dceři 

Šípek ze svých trnů 

Dostává krev do tváří 

Září 

Moni ♥

Rozsvícená noc

Ze snu mě probudí rána

Hrom 

Nebe se rozplakalo 

Blesk se snaží rozsvítit temnotu

Bouře odehraje poslední notu 

Píseň roku

Pštrosí brk namočím do nočního inkoustu

Rozepíšu 

Září

A vybarvím 

Babí léto 

Podzimní

Nedokážeme si vztah vybudovat

Když se nemůžeme jeden o druhého opřít 

Začínám stavět zeď 

Ze svého vzteku 

Ale mám strach že o tebe přijdu 

Rychle tam vsadím francouzské okno 

Abych tě mohla aspoň vidět 

Nemám kliku 

Ty pořád ještě likviduješ minulost 

Třeba mi kominik přinese trochu štěstí 

Až dokončím novou střechu 

V pálených taškách hledám útěchu 

Vyhaslý krb polyká prach z posledního 

Vzdechu 

Barevně

Pěkně jsi se vybarvila

O mě říkali lidé když mě opouštěli 

Někdy bych se chtěla vybarvit 

Jsem pozvaná

Ale je tu plno 

Stojím v davu 

Nepoznaná

Aaaa paní z komerční banky 

Chtěla bych říct 

Získáváte dva franky 

Jsem červená 

Ale veškerou pozornost strhává Fiala

Jeho socha vypadá jako tunel 

Jako kdyby věděl čeho se obávám 

Dotknu se ho na znamení 

Aby mi vybarvil

Z černobílé stopy 

Pohled na svět

9.9.to je datum, kdy rozsvěcuji světlo svíčky. V 9 hod. pro mě vydavatelství Pointa otevře platební bránu k předprodeji mé básnické sbírky Černé na bílém... 

Úplněk

Lev se musí vzdát své luny

Ta spadne až na dno černého moře 

Aby svítila Rybám

Lví král

Štítina

Kde žije pan Slanina 

Tě přijme do láskyplné náruče jako syna 

Cesta lvího krále začíná

Vážení čtenáři, přátelé poezie.
Dovolte mi vás srdečně pozvat na netradiční šachovou partii odehrávající se ve světě poezie. Herní deskou je snaha vydat černobílou sbírku.
Dovolím si předestřít postavení jednotlivých figur.V centru dění je autorka, dáma dychtící po vítězném tažení. Kolem sebe má stejně jako v partii šachu rozprostřeny jednotlivé figury. Kupříkladu takový pěšec, v našem případě čtenář, má možnost knihu zakoupit a tím přispět k jejímu vydání. A v této chvíli nastupuje kavalérie vydavatelství 

Pointa

, které funguje jako tahoun celé partie a vizi nové knihy veze na svých bedrech vpřed, ale tak jako v životě, tak i v tomto případě, to bez paliva nepůjde a to jsou ty tolik potřebné peníze pěšců. Další figurky, které mi pomáhají jsou grafik, sazeč, korektor, ilustrátorka a redaktorka.Takže už víte, co je vše pro vydání potřeba a já doufám, že vše dopadne ke všeobecné spokojenosti všech vyjmenovaných stran. A pokud by se snad nepodařilo zajistit předprodejem dostatečný obnos pro zahájení celého procesu a dostaneme se do patové situace, bude zaslaný finanční obnos vrácen zpět všem pěšcům.Věřím že společnými silami tuto partii vyhrajeme.

Kamenná socha

přemýšlím jestli mě máš vůbec ještě rád

ale nemám odvahu se zeptat

přichází tvá slova

o tom jak jsme si blíž

když klečíš

jako kdybych byla tvá svatyně

v prázdné pustině

se modlíš

nemůžeš dýchat

ale musíš přece pro mě něco vydržet

já klečím před tvým křížem

který se pořád zvětšuje

do mě se tvůj život vdechuje

cítím brnění

tvé dary 

po svaté zemi

zapadáme k sobě

jako socha kterou tvoří kameny

Kříženec

Ledního medvěda

Který se dotkl pumy 

Poskvrněný levhartem 

Si nosí na kříži

Černobílé srdce 

Léto tančí do podzimu

Před francouzským oknem

Kankán tančí 

Červené šaty vítr roztančí 

Vegan

V tom největším horku

Z posledního dechu 

Přitáhne domů čerstvé jídlo

Syn pohrdá

Je proti zabíjení

Vegan 

Stačí mu mlíčko od maminky 

Čokoládové dny

40 čokoládových čtverečků

Plné mandlí 

74 % hořkosti

Do stoprocentní lidskosti 

Mi chybí 26 %

Dám si kávu 

Čtvereček hojnosti

Jsem schovaná v ulitě

Cítím se jako malé dítě 

Nejistá 

Když nemám po boku nikoho 

Kdo by mě vedl 

Z černobílé sbírky 

Vytahuji hořké chvilky 

Po malých čtverečcích se rozpouštím

Trpělivostí

S vděčností

Přicházím na chuť

Hojnosti 

V ráji dech se tají

Sním

O tom že mě líbá 

Drží v náručí 

Přichází 

Vůně rajské zahrady

Stydlivé tváře 

Červená jablíčka 

Bojím se že mi zachutnají

Dotyky 

Přivoním 

Pořád sním

Hvězdy naslouchají

Tma

Zavěsila houpačku 

Nad stromy 

Svítí jen malé světýlko svědomí 

Hořká chvilka

Když slova zraní

Do pláče 

Přinesu potěšení 

S kousky brusinek a višní

Hořká chuť se usmířením pyšní 

Jindra

Kocouří život vyhasl na silnici

Světýlko sviť v Loděnici 

Buď králem celé vesnice 

Jsi prvorozený milované lvice

Netýkavka

Kvete na místě

Kde by se jí nikdo nemohl ani dotknout 

Vytváří růžovou krajku 

A já jdu bosá po mechu 

Hledám u ní útěchu 

Zle se lidé chovají 

S drzostí si tykají

Můj žal jí nechám polykat 

Dokud si nezačneme tykat 

Štáblovická alej

Dub je mocný

I jako poražený nese svojí sílu 

Dám mu svou víru 

Kde uhodil blesk dotknu se dlaní

Letokruhy mají mé požehnání 

V aleji 

Kde se žaludy na dně rybníka ztrácejí 

Světlo květiny

Když váze nedáš krásné květy

Zůstanou ti jen střepy 

Jak posbírat střepiny?

Rozsvítit světlo květiny

Meta

Bez startu

i cíle

je to černobílé... 

Havel

Herci 

Aňa Geislerová

Viktor Dvořák 

Emoce zažívá divák 

Láska a pravda vítězí 

Odprosit na kolenou

prosit se však nebudu

musím se smát

dobrák od kosti 

se pere s ješitností

do konce života 

budeš hledat co mám na jazyku

zda tě na něm nemám 

toužit ať pro tebe tiše zasténám 

budeš prosit abych oči přivřela

a odpustila 

vzala bych tvou ješitnost holí 

ale každý sám musí do pokory 

na kolenou mě budeš odprošovat 

už ti nikdy neublížím 

budeš opakovat

v polibcích děkovat 

že mě můžeš 

milovat 

Připravovaná obálka mé knihy Černé na bílém

Andělský bílý prach

O tom se tak těžko mluví

Ale vy krvácíte 

Nemůžete to držet v sobě 

A tak se mu svěřím já 

Ježíšmarjá

Jak je malý můj tunel 

Proti jeho záření 

Krvavý krok očistím

Zůstal mi bílý prach na zemi 

Marlo Morganová

Poselství od protinožců

Krásná kniha kterou jsem měla půjčenou...

Přenesla mě na chvíli do Austrálie 

Čas na život

Jsem zastíněná 

Vyměněná

V několika vteřinách 

Uvězněná

V přesýpacích hodinách 

Snažila jsem se zachytit život 

Okamžik do fotografie 

Slovo do poezie 

Kam zase spěcháš?

Možná bys měl koupit čas 

Pro nás dva 

Aby ho bylo pořád dostatek

Na odpuštění

Usmíření

A mazlení

Na život 

Pozvání

Přijímám od Tebe pozvání

Bojím se, ale kdo se bojí nesmí do lesa 

Jako kdyby mě přijali andělská nebesa 

Sbírku motýlů cítím v břiše 

Jsem tiše 

Abych zaslechla hodiny 

Opouštějí mě všechny stíny 

Zůstanou v pokoji 

Nám stačí chvilka 

Dvě zelené světýlka 

Oči které nás nikdy neprozradí

Jak moc se máme rádi 

Když jdu od Tebe najdu bílé pírko 

Na psaní 

Děkuji Ti za pozvání 

23 : 30

Zašlapané ticho.....

Ustřižené starosti

Hřeben se zachytí o mou náušnici

Kdo ví co by mi chtěl říci 

Jako kdyby mi četl z hlavy

Centimetry k zemi padají 

Potřebovala bych sestříhat čtyři roky 

Na zemi to vypadá 

Že leží něčí hlava 

Účes do podkovy 

Chci se líbit jen doktorovi 

Zašlapané ticho.....

sněží.... padají k zemi tolikrát proklínané roky ostří tvar dává jako když kovář koně ohněm do železa hřeby obouvá

závěje slov do vloček umně vplétají své sloky naděje umírá ač jistě není poslední ono to půjde myšlenka se vemlouvá

mlč!!! tím slovem práskneš jako bičem přes má holá záda z očí kapky krve stékají a mysl připustiti nechce porážku

nevíš jak moc to bolí možná více nežli nečekaná zrada minulost tiše odplouvá a kde lana nelze chytiti se hledá ruka náhražku

Kornoutovka

Chtěla bych být květinou

Která v sobě drží světlo 

Abych ze svého kornoutku 

Mohla rozsvítit celý svět 

Z černobílé...pozlacená

Každá žena je jejím hlasem pošpiněná

Proto byla o zlato z hrdla okradená

Černobílá sbírka pozlacená 

Věř mi jsem vnučka soudního znalce 

Dělám rasového obhájce