Otevřené psaní
jsou vztahy které se vybudují samy
ve snech
pod hvězdami
na svatou Kateřinu
pod jejím světlem
odpustíš každou vinu
psaní, které si může přečíst každý
nepotřebuje obálku
na srdce si nalepím poštovní známku
cesta
už je předem napsaná
jmelí
nemá kořeny
kdysi silné dřevo
ve kterém byl Ježíšek kolébaný
i ukřižovaný
dnes slabá větvička bez kmenu
v každé koruně
bílé kuličky
jsou naše slovíčka
nejsou pro každého
jsou místa kde pálí mráz
a můj milý říká
nejsi tak silná, abys to mohla vydržet
sama proti všem
jdu za hlasem
a když mi vyčteš mou největší bolest
stanu se veršem z
křížových cest
Za oknem čeká listopad
Za prvních pět květinových básní
Sladkou i hořkou náplní
Mě z lásky odmění
Má drahá přítelkyně
Nic neslibuji
Byť jsem si skoro jist
Že vyjedeme pospolu
Na šňůru verše číst
Před nocí po čtení
V provinčním hotelu
Kde dneska bydlíme
Dáte mi ruku do dlaní
Trochu se zasníme
Kdyby tak dřív
Kdyby méně let
Snad kdyby jinak
Byl běžel svět
Tak bychom ...
Byli sezdaní - A šťastně rozvedeni
Vždyť víte kolik hašteření
Provází každičký náš verš
Podruhé sezdáni - A znovu šťastně rozvedeni
Vždyť víte kolik pozdvižení
Zvládneme pro jedinou sloku
Potřetí sezdáni - A ještě jednou šťastně rozvedeni
Vždyť víte že i uražení
Umíme být pro slovíčko
Počtvrté sezdáni
Má drahá těsně vedle
Počtvrté už to jaksi nejde
Prohrála jste platíte
Skleničku na spaní
Už zase smutníte
Byť sami usneme
A každý v jiném pokoji
Zítra hned od rána
Kochat se můžeme
Bláznivou nadějí
Kdyby tak dřív
Kdyby méně let
Snad kdyby jinak
Byl běžel svět ...
sním o nás
a než kohout zakokrhá
slyším kroky
jsme dvě černobílé straky
v koruně břízy
chceš mi ukrást ty plačtivé mraky
které se táhnou z mých očí
v tvém náručí
jsem jako malé klubíčko bílé vlny
vášeň se s láskou spojí
chci tě zahřát
pod hořkým závojem
budu otvírat okénka
adventního kalendáře
od čokolády budou naše tváře
a ty se osmělíš
mě zase políbit
Má drahá přítelkyně
Cítím se trochu zahanben
Když se Vám veřejně
Svěřuji že zdál se mi sen
O Vašich očích
Které znám jen z obrázků
O očích ve kterých pod víčky
Za noci planou šibalské ohníčky
O Vašich prstech které pro lásku
Se s těmi mými propletou
Do věrných provázků
O výstřihu co šeptá nakoukni
O jednom knoflíčku
O zipu na sukni
O bříšku
Na něž lze ústy malovat
Buclaté andílky
I usmolené čerty
A přitom pupíku
Vyprávět košilaté žerty
O jiskře lásky Boží
Která v nás někdy dříme
A jindy hoří
O kráse světa ve Vašem klíně
O tom jak jdeme dál
Po této hraně
O Vás sen se mi zdál
Má drahá přítelkyně