Kamenná socha
přemýšlím jestli mě máš vůbec ještě rád
ale nemám odvahu se zeptat
přichází tvá slova
o tom jak jsme si blíž
když klečíš
jako kdybych byla tvá svatyně
v prázdné pustině
se modlíš
nemůžeš dýchat
ale musíš přece pro mě něco vydržet
já klečím před tvým křížem
který se pořád zvětšuje
do mě se tvůj život vdechuje
cítím brnění
tvé dary
po svaté zemi
zapadáme k sobě
jako socha kterou tvoří kameny
Hezká báseň. Autorka má poetickou duši.
OdpovědětVymazatAutorka je jen malý zloděj...co krade slova lidem z úst
Vymazat