Sardinky ve vlastní šťávě

když jsi vstoupil do mého života

podal jsi mi na přivítanou ruku

bylo to jako držet v hrsti vrabce

netušila jsem že máš modlitbu v kapse

setkání s člověkem milým

stydlivým a nesmělým

moje podání ruky byla leklá ryba

která sní o tom že tvé rty líbá

ruka se mi potila

byla jsem jako úhoř

který se potřebuje schovat pod kameny

postupně z nich tvořím umění

moje podání ruky

vyjadřuje úctu k druhému

nechci slovem tlačit

ani se rukou někam protlačit

mám ruce na pohlazení

dnes když se vidíme

už si ruku nepodáme

jsme jako dvě sardinky

naložené ve vlastní šťávě

a já tě políbím hravě