Sedmdesát sedm

Říkáte třicet osm

Drahá přítelkyně

Tolik že básní

Naším přičiněním vzniklo

Třicet osm to je

Docela hezké číslo

Tolik mi bylo

Když padl bolševik

Rok kdy 

Korunována byla Viktorie

Rok zrady i rok rebelie

Třicet osm

Říkáte na tenkou knížku

Mne ale závrať jímá

Když hledím na tu výšku

Co ještě před námi

Jak ještě dlouho

Než přijde čas

Kdy obrátíme každé slovo

Budeme škrtat

Brousit leštit tesat

Hádat se

A do každého verše vrtat

Než přijde čas

Kdy vysvlečeme verše ze slok

Sny z veršů

Peří do čistírny

A čerstvě vyprané strofy

Dáme sušit na dvorek

Než přijde čas

Kdy každý upocený verš

Pošleme

Hledat vůni mýdla

Cizokrajného koření

A Vašich vlasů

Hledat lásku Boží

Pozemské milování

Souzvuk hlasů

Od svítání do svítání

Než přijde čas

Kdy sny s večerem

Zapadnou pod duchnu

Ještě vonící středečním odpolednem

Levandulí

Prvním sněhem

Žárem srpnových polí

Prvotním hříchem

Bolestí co doopravdy bolí

Pak naše slova a náš rým

Stanou se v skálu

Na které dům postavím

♥♥♥♥♥♥

 

když mi bylo 39 let

zamilovala jsem se

trvá to stále

možná to bude navždy

poznala jsem sama sebe

kdo jsem a jaký mám dar

v mlze ten žár

uvnitř mého těla

co muž jako Ty

po mém boku dělá?

víš vůbec o tom, že dělám chyby?

tvé rýmy se mi líbí

tušíš vůbec, že nám chybí roky?

kroky, kdy mířím za Tebou

Ty jsi v jeskyni

v mé skříni

není nic s knoflíkem

s ostrým jazykem

kam to chceme dotáhnout?

já až do svobody slova

kdy se pro Tebe stanu

osudová