Den s tátou...

Moje narozeniny...

Táta je v 7ém nebi že jsem se rozhodla vrátit k rodnému příjmení a že se budu podepisovat jeho jménem...

Moc to pro tátu znamená,že moje tvorba se propojí s jeho babičkou a s jeho tátou,že ten rod Šumníků opět vytáhnu na světlo...

První kam mě vzal bylo klenotnictví a dostala jsem od něj k narozeninám zlatý řetízek na krk...

Tak jsem si v duchu řekla...

Jen se žena osvobodí,hned se najde nějakej chlap,kterej mi chce dát řetěz na krk a ještě k tomu ze zlata...

Stál dost peněz a mě to nedělá dobře,protože táta má jen důchod a je mi jasné že na tohle musel šetřit...

Jenže vysvětlovat mu že mě stačí ta kožená šňůrka na krku je zbytečné...

Už v obchodě byl pyšný jak mi to sluší a kdybych onemocněla zlato mi to vytáhne...

Musela jsem se smát a taky nezapomněl dodat,že ten řetízek stojí tolik že si nebude moct dát 3 měsíce pivo...

Vidíš a to je super,budeš mít čistou hlavu...

Je opravdu krásný a mám z něj radost,protože na svém krku těd nosím dvě rodiny,oba moje rody a moji minulost...

Řetízek mám od táty a medailonek s Madonou mám po babičce...

Ty medailonky jsou 3 a mám jej já a moje dvě sestry...
Dostaly jsme je od maminky a nechala je vyrobit babička...




Jsem bez auta takže jsme si s tátou zašli na pivo a na oběd...
Je skvělé být spolu,úplně cítím jak je táta na mě pyšný,když mu vykládám a ukazuji že zítra budu přepisovat novou knihu...
Táta říká že to nikdy nečetl a stejně by to nebylo nic pro něj,protože on miluje detektivky.

Byl nadšený z Bredy jak se proměnila a opět mě bavil že za mlada se dalo v Opavě jít jen do Božího koutku a z něj rovnou nad ránem do Žumpy...
Ráno brzo vstávám čeká mě kontrola na živnostenském úřadu...
No ruku na srdce,bojím se...