Slova...

Slovo je jako jed,

jsou to zbraně,

člověk se pak cítí seřezaně...

Když vypustíš výčitku a kritiku

plodíš zlo a člověka ženeš k zániku...

Když dostaneš od soudu rozsudek,

tak bolí vyškrábaný žaludek...

Seřezaný člověk má pak strach růst,tvořit a plodit,

potřebuje čas a lásku musí se to zhojit...

Z bolavých slov onemocní duše 

nejde to přejít,spláchnou a těžko se to rozkluše...

V tichosti je dar a umění druhému naslouchat

není třeba druhému vše vymlouvat...

Když mě něco bolí,raději to druhému napíšu,

chytrý pochopí a hloupému raději uteču...

Mám svůj svět a svou bublinu

 a neotevřu dveře každému...

Jsem máma a chci být se svou rodinou

slova proti nám jsou jako vyřčenou věštbou...

Naučila jsem se spousty lidí ignorovat

protože všechno se nedá tolerovat...